Jste zde: Stomici.cz Život se stomiíNemoci vedoucí ke stomii Onkologická onemocnění

Onkologická onemocnění

Onkologická onemocnění jsou velice rozmanitou, ale i rozšířenou skupinou lidově nazývanou rakovina. Obecně lze říci, že jde o stav, kdy se některé buňky těla vymknou kontrole a začnou se neřízeně množit. Tak vzniká nový útvar – nádor. Mohou vznikat sporadicky, nebo na základě dědičném (mutace v určitém genu). Podle charakteristiky a prognózy nádoru rozeznáváme dvě základní skupiny: benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné) nádory.

Střeva

Benigní nádory:

Existuje mnoho druhů benigních nádorů střev. Setkáváme se s těmito typy:

  • leiomyom – nádor z hladké svaloviny;
  • hemangiom – roste z krevních cév;
  • lipom – vytvořen z tukové tkáně;
  • lymfom – nádor vyrůstající z mízních uzlin;
  • adenom – tvořený žlázovým epitelem;

a v neposlední řadě:

  • polypy – jde o vyklenutí sliznice; mohou přímo nasedat na stěnu (přisedlé) nebo výrazněji prominovat do prostoru (stopkaté). Pokud se vyskytují hromadně, mluvíme o stavu zvaném polypóza.

Rizikem nezhoubných nádorů je, že se mohou maligně zvrhnout (zejména adenomy) nebo při výraznějším růstu dovnitř orgánu mohou ucpat lumen střeva a způsobit jeho neprůchodnost.

Léčba probíhá zejména v případě polypů lokálně, kdy jednotlivé polypy odstraňujeme endoskopicky. Při polypóze nebo jiných benigních lézích resekujeme postiženou část střeva, někdy dokonce i celý tračník.

Maligní nádory:

Ve vyspělých zemích světa patří k nejčastějším maligním nádorům. Jeho výskyt je podmíněn geneticky a také je velmi ovlivněn vnějšími faktory (stravovací návyky, pohyb atd.), ovšem přesné souvislosti ještě nebyly objasněny. Vytváří se na podkladě adenomu, přes který se mění v karcinom, nebo na podkladě např. ulcerózní kolitidy (intraepitelové neoplazie). Velmi často se kolorektální karcinom rozvíjí u pacientů s familiární adenomatózní polypózou. Asi 40 % karcinomů se vyskytuje v rektu, přibližně 25 % v sigmoideu (esovitá klička) a ostatní různě v průběhu tlustého střeva. Nádory mohou mít různý tvar (od vypouklých přes vyhloubené až po cirkulární). Pokud je zhoubným bujením postižena pouze sliznice nebo podslizniční vrstvy, jsou nádory z 90 % léčitelné. Protože zůstávají dlouho bez příznaků, narůstají často do útvarů vyplňujících lumen střeva. Ke komplikacím kolorektálního karcinomu patří právě tvorba metastáz (uzliny, játra, ovaria či plíce a šíření po peritoneu), mnohdy dříve stenóza střeva až do rozvoje ileu (neprůchodnosti) nebo perforace (proděravění) stěny střeva nádorovým prorostením a vznik akutní příhody břišní. Léčba zahrnuje následující kroky: nejprve proběhne chirurgický zákrok spočívající v resekci postiženého úseku střeva, nejlépe s vybráním spádových uzlin. Pokud to umožňují okolnosti (místo výskytu nádoru, rozsah a míra postižení střeva), vytváří se anastomóza ze zachovaných úseků střeva. Ne vždy je to možné, a tak se vyrobí vývod střeva před nádorem – stomie. Následuje cytostatická chemoterapie a bolest je tlumena analgetiky. Tenké střevo se potom napojuje buď na konečník, nebo se zakládá ileostomie.

  • Karcinom anu (anus = řiť)

Tento nádor postihuje buď okraj řitního (análního) otvoru nebo anální kanál. V prvních stadiích připomíná drobnou ulceraci (vřídek) s navalitými okraji nebo se může jevit jako dermatitida (zánět kůže). Jeho velmi nepříznivou vlastností je prorůstání a hluboké infiltrování do svaloviny svěrače. Z toho také plyne, že pokud není diagnostikován opravdu včas, musí být pacientovi při operaci vytvořena stomie, protože postižený svěrač nelze kvůli rozsahu infiltrace v řadě případů zachránit.

Močovody, močový měchýř a močová trubice

Jedním z nejčastějších důvodů k založení urostomie je nutnost odstranění močového měchýře. Přistupuje se k němu zejména při operaci močového měchýře pro rozsáhlý nádor. Nádorová onemocnění se nejčastěji projevují hematurií (krev v moči). Kromě benigního (nezhoubného) papilomu, který se vyskytuje především u mladších pacientů, se ve vylučovací soustavě mohou nacházet různé maligní nádory, z nichž nejčastější je urotelový karcinom. Jde o tumor vznikající ze slizniční výstelky (epitelu) orgánů vylučovací soustavy. Tyto karcinomy cest močových jsou nejčastěji lokalizovány v močovém měchýři, vzácněji v ureterech (močovodech) nebo v uretře (močová trubice). Urotelové nádory mají různé stupně malignity a též chování a vzhled. Od papilárních neoplazií (změn) nízkého maligního potenciálu přes karcinomy nízkého stupně malignity (např. uroteliální/u­rotelové karcinomy s prstenčitými buňkami) po tzv. high grade uroteliální/u­rotelové karcinomy (např. „nested“ varianta, mikropapilární karcinom atd.), které jsou velmi agresivní, rychle rostou, vyskytují se i v hlubších vrstvách stěny orgánu a mohou ji i prorůstat. Spolupráce urologa, onkologa, patologa a případně chirurga je proto při léčbě tumorů močových cest opravdu nezbytná.

Méně časté nádory močových cest, např.:

  • Spinocelulární karcinom

Jde asi o 5 %–15 % nádorů močového měchýře. Častěji ho nacházíme u pacientů ve věku mezi 60–70 lety. Klinicky se obvykle projevuje, podobně jako jiné nádory močového měchýře, hematurií. Bývá dáván do souvislosti s chronickým drážděním zánětem, eventuálně zánětem spojeným s urolitiázou (lidově označována jako písek nebo kamínky v močových cestách), někdy bývá spojován s HPV (papilomavirovou) infekcí. Tyto karcinomy potom tvoří prostorově výrazné útvary, které mohou uzavřít lumen orgánu.

  • Adenokarcinom

Tvoří asi 2 % nádorů močového měchýře. Častěji se tento typ nádoru vyskytuje u mužů kolem 60 let věku. Útvary zabírají většinou malou plochu orgánu, ale prostupují hluboko stěnou orgánu. Klinické příznaky jsou stejné jako u jiných nádorů močových cest (hematurie, nutkání k močení, časté močení nebo naopak nemožnost se pořádně vymočit).