Jste zde: Stomici.cz ČlánkyŽivotní styl stomika Historie ošetřování stomie

Historie ošetřování stomie

Stomické pomůcky prochází v posledních letech bouřlivým vývojem. Jsou neustále zdokonalovány a vyráběny v nejrůznějších velikostech a tvarech. Dnešní pacient se zavedenou stomií má možnost zvolit si, která kompenzační pomůcka mu nejlépe vyhovuje. Nebylo tomu tak samozřejmě vždy, také pomůcky a metody ošetřování stomie prošly svým historickým vývojem.

První stomické pomůcky

Standardním chirurgickým řešením se zavedení stomie stalo až na počátku 20. století. Hlavní úsilí bylo tehdy vynakládáno spíše na zlepšování chirurgických postupů a pooperační péče o pacienta byla v počátcích spíše opomíjena. Obtížné ošetřování stomie s primitivními stomickými pomůckami a absence jakékoliv pooperační péče měla pochopitelně nepříznivý vliv na psychický stav pacientů. Až do 60. let minulého století se stomie ošetřovala pouhým překrýváním plenou či buničitou vatou a prvními pomůckami byly v podstatě různě upevněné kovové nebo kožené jímače obsahu. Později je nahradily jímky gumové. Jejich nespolehlivost způsobovala nositeli velký diskomfort a díky propouštění střevního obsahu a zápachu ho prakticky vyřazovala z normálního života.

Kolostomický pás

Dalším krokem v ošetřování stomií byl tzv. Jánošíkův (kolostomický) pás. Na tento pás s tuhou sponou, kroužkem z mulového čtverce a vyměnitelným polyetylenovým sáčkem, který omezoval nositele hlavně v pohybu, byli stomici v naší zemi odkázáni až do roku 1989. Zlepšením kolostomického pásu měl být pás firmy Porges Saniliac se sponou z poddajné hmoty. Ani zde se ovšem nepodařilo vyřešit hlavní nedostatky předchůdce – pomůcka neseděla bezpečně na kůži, propouštěla střevní obsah a zápach, sponu nebylo možné upravit dle velikosti stomie, výměna byla nehygienická a zdlouhavá.

Další pokroky

K výraznému zlepšení, alespoň v zemích s vyspělou zdravotní péčí, došlo v 60., 70. letech. Začaly se vyrábět první nalepovací sáčky. Ty sice připomínaly jen vzdáleně ty dnešní, protože lepidlo použité na manžetě silně iritovalo kůži okolo stomie. Aby se snížila devastace kůže častým přelepováním, používaly se výpustné sáčky se svorkou a stomici často střídali používání nalepovacího sáčku s kolostomickým pásem. I přes zmíněnou iritaci kůže měly sáčky výhodu oproti kolostomickému pásu v lepší přilnavosti, diskrétnosti pomůcky, zadržování pachů a jednodušší výměně.

Další zdokonalení pomůcek představoval vývoj syntetických adhezivních materiálů na bázi želatiny, pektinu a izobutylcelulózy. Později se začaly objevovat sáčky podobné dnešnímu dvoudílnému systému se samostatnou nalepovací plochou. Podložka se ponechávala na kůži několik dní a na ní se lepily nebo nasazovaly nové sáčky.

Současnost

Posledních 25–30 let minulého století je charakterizováno enormní snahou, ale i pokrokem v řešení této problematiky. Základem dnešních stomických pomůcek je podložka, která se nalepí na kůži kolem stomie. Podložka chrání okolí stomie a umožňuje uchycení sáčku, který slouží pro jímání odcházející stolice. Současné pomůcky nedrážní kůži, naléhají těsně na kůži, nepropouští pachy a plyny, umožňují jednoduchou a hygienickou manipulaci a v neposlední řadě jsou velmi diskrétní. Umožňují nositeli návrat k běžnému způsobu života, na který byl zvyklý, a zvyšují jeho kvalitu života.

Zdroj:
http://www.linkos.cz
Marešová J, Hodnocení kvality života pacientů se stomií. MU Brno, 2009.

18. 2. 2011 | Redakce Stomici.cz | Životní styl stomika

Přidej komentář

Řádky se zalamují automaticky, emailová adresa se nezobrazuje. Všechna pole jsou povinná.